Pokud není majetkový režim manželů upraven u notáře, nebo soudně, je majetek za trvání manželství nabýván do společného jmění manželů, a to bez ohledu na to, jestli je evidován na jméno jen jednoho z manželů. Typicky se jedná o vozidla a bankovní účty, které jsou společné, i když jsou evidovány jen na jednoho z manželů. Chybný zápis může být také v katastru nemovitostí. Z výše uvedeného pravidla existují některé výjimky, mezi které patří zejména majetek získaný darem, nebo děděním. Takový majetek je výlučným majetkem obdarovaného, resp. dědice, stejně jako majetek získaný před uzavřením manželství. Smrtí jednoho z manželů manželství zaniká a majetek v SJM je třeba nejprve v pozůstalostním řízení rozdělit. Ze zákona má pozůstalý manžel nárok na polovinu z majetku spadajícího do SJM. Druhá polovina připadá spolu s případným výlučným majetkem zůstavitele do pozůstalosti. Je‑li manžel zároveň dědicem, má nárok také na část majetku v pozůstalosti.

Údaje o majetku a jejich ocenění se zjišťuje ke dni úmrtí zůstavitele. S tím souvisí zejména přeplatky na elektrické energii a plynu. Odběr energií přesahující 10 dnů od smrti odběratele je považován za neoprávněný odběr, který je dle energetického zákona zakázán, a energie odebírané na jméno zůstavitele by proto měly být po jeho úmrtí převedeny na žijící osobu. Teprve pak může poskytovatel provést konečné vyúčtování a vystavit konečnou fakturu. Případný přeplatek z tohoto vyúčtování zpravidla poskytovatel odmítne dědicům vyplatit, pokud není zahrnutý v konečném usnesení. Pokud tedy byly na jméno zůstavitele ke dni jeho úmrtí vedeny odběry energií, je třeba sdělit notáři u které společnosti.

Zanechal‑li zůstavitel nemovitý majetek v České republice (pozemky, byty a stavby), zjistí notář tuto skutečnost z katastru nemovitostí. Pokud byl zůstavitel pouze členem bytového družstva, nikoliv vlastníkem bytu, je třeba na to notáře upozornit, protože členství v družstvu se z katastru nemovitostí nedozví. Je zapotřebí, aby tento majetek nechali účastníci ocenit např. u odhadce, realitní kanceláře, nebo znalce ‑ znalec může ocenění provést nejen formou znaleckého posudku, ale také formou odborného vyjádření. Pokud ocenění nebude účastníky dodáno, nebo pokud by bylo předloženo ocenění zjevně podhodnocené, může notář nechat vypracovat (revizní) znalecký posudek, jehož náklady jdou k tíži dědiců. Ocenění ve formě znaleckého posudku bývá detailnější, ale také finančně nákladnější. Vědí‑li účastníci, že mezi dědici mohou nastat spory o výši ocenění nemovitostí, je možné pokusit se těmto sporům předejít tím, že rovnou požádají o jejich ocenění notáře, který za tímto účelem vybere a jmenuje znalce dle vlastního uvážení.

Pokud je potenciální dědic neznámý, nebo neznámého pobytu, může se řízení protáhnout o více než půl roku. Takové osobě je nutné vyvěsit na úřední desce soudu výzvu, aby se notáři přihlásila. Nepřihlásí‑li se, nebude k ní v řízení přihlíženo. Tato výzva musí být na úřední desce vyvěšena nejméně 6 měsíců. Je proto i v zájmu účastníků poskytnout notáři veškeré jim známé informace o kontaktních údajích takové osoby – např. doručovací adresu, telefonní číslo, email...

Po ukončení řízení o pozůstalosti (dnem právní moci konečného usnesení), je odpovědností dědiců, aby kontaktovali věřitele a případně uhradili dluhy zůstavitele. S usnesením je zapotřebí také vyřídit případné přepisy vozidel (provést evidenční kontrolu a zajít na registr vozidel), cenných papírů, zrušení bankovních účtů, zažádat si o výplaty přeplatků atd... Přepis nemovitostí v katastru nemovitostí zařídí notář. Dědicové však mají povinnost u finančního úřadu, příslušného dle místa nemovitosti, podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato povinnost dopadá na každého, kdo k 1. lednu nového roku získal/pozbyl vlastnické právo k nemovitosti. Tuto povinnost tedy dědic mít nebude, pokud nemovitost zdědí a k 1.lednu dalšího roku již nebude jejím vlastníkem. V případě zdědění majetku v hodnotě přesahující pět milionů je třeba také oznámit tuto skutečnost finančnímu úřadu. Ačkoliv není v této souvislosti třeba platit žádnou daň, nesplnění této oznamovací povinnosti může mít za následek udělování pokut ze strany finančního úřadu.

Objeví‑li se po skončení řízení o pozůstalosti další majetek, o kterém nebylo v původním řízení rozhodnuto, je možno o tomto majetku zahájit dodatečné projednání pozůstalosti. V podnětu adresovaném soudu je třeba uvést údaje, dle kterých bude možno identifikovat zůstavitele a předmětný majetek. Je vhodné uvést spisovou značku původního řízení, zůstavitelovo jméno, příjmení, datum narození a datum úmrtí. Dále je vhodné uvést i kontakt na sebe, například telefonní číslo. Pokud byli v původním řízení určení dědicové, není možné již jejich okruh měnit, a to ani v případě, že již tito dědicové nežijí. V takovém případě je třeba počítat s následným dalším dodatečným řízením, dokud majetek nenabude žijící osoba. Za každé dodatečné projednání pozůstalosti je třeba zaplatit odměnu notáře, která činí nejméně 2.000,-- Kč + hotové výdaje + DPH.